Koloběžkářská elita míří na Velkou cenu

Jak jste se dostali ke koloběžkovému závodění a co vás na něm nejvíce baví?

Andrea: Ke koloběhu jsem se dostala v 6. třídě, když jsem přestoupila na druhý stupeň základní školy. Tehdejší matikářka, byla manželka bývalého trenéra a nalákala mě do klubu. A co mě na tom nejvíc baví? Miluju rivalitu, adrenalin a překonávání vlastních limitů, kromě toho mám mezi ostatními závodníky spoustu kamarádů a v klubu jsme výborná parta.

Roman: Ke koloběžkám jsem se dostal v 8. třídě. Se spolužáky jsme se hecli a řekli si, že si zkusíme zazávodit na místních závodech. Co mě na tom nejvíc baví? Ten adrenalin, pocit rychlosti, to, že se to liší od ostatních sportů, ten pohled lidí, když prosvištím kolem.

Můžete popsat svůj příběh, jak jste začali, a co vás motivovalo pokračovat.

Andrea: Jak jsem již zmínila, závodím od šesté třídy. Nejprve jsem chodila pouze do kroužku, ale když jsem ze srandy jela na své první závody, kde jsem zažila svůj první pád a první výhru, motivovalo mě to natolik, že jsem se rozhodla koloběhu věnovat naplno. Občas se motivace ztrácí a říkám si, že už je čas odejít, ale vždycky přijde nová výzva, nová překážka, kterou chci překonat.

Roman: Jak už jsem říkal, začal jsem spíše z hecu a náhodou. Zalíbil jsem se místnímu trenérovi, který zřejmě viděl nějaký potenciál a vzal mě do mého prvního koloběžkového týmu. Začal jsem tehdy jezdit na další a větší závody. Nebylo to úplně jednoduché, občas jsem zabloudit na trati, soupeři byli silní a zkušení, ale když něco chcete, prostě tu motivaci musíte nějak vyhrabat. A já si tehdy jako naivní puberťák neřekl, že je doženu, já si vzal do hlavy, že budu nejlepší a začal jsem makat. Když jsem viděl, že to jde a že jsem lepší a lepší, začal jsem dřít víc a víc. Ale nejen fyzicky. Je důležité se od těch starších a zkušených taky učit techniku a strategii.

Jak vypadá váš tréninkový režim a jak se připravujete na závody?

Andrea: Můj tréninkový režim je takový, že dělám všechny sportovní aktivity, které mě baví. Od silničního kola, přes brusle, posilovnu, turistiku,  v zimě si ráda zahraju hokej a zajdu na běžky. Každý den se věnuji tomu, na co mám zrovna náladu. Většinou měsíc před daným závodem střídám tréninky na koloběžce a silničním kole.

Roman: Trénuju samozřejmě každý den. Počasí nepočasí. Vždycky se dá najít časové okno nebo denní doba, kdy se to dá. Při tréninku střídám koloběžku a silniční kolo. K tomu přidávám posilování. Používám také různé tréninkové pomůcky, například závaží na kotníky nebo tréninkovou dýchací masku. Nedávno jsem si také pořídil ochlazovací káď a začal jsem se otužovat.

Před závody pak zvyšuju intenzitu a zavádím dvoufázové tréninky. A nesmím zapomenout ani na studium tratě a volbu optimální techniky.

Nová IDEA S1 AERO

Můžete se podělit o detaily vašeho tréninkového plánu, stravování apod.

Andrea: Můj tréninkový plán je před každým závodem jiný. Tréninky plánuju většinou s ohledem na blížící se závod. Jelikož trénuji především s Romanem, který jezdí za mužskou kategorii, upravujeme tréninky většinou spolu a jsou spíše přizpůsobené jemu. Co se týče stravování příliš ho neřeším. Jím všechno, co mám ráda 😊.

Roman: Jak jsem říkal, tréninkový plán se odvíjí od závodů. Když se blíží, upraví se intenzita a fázovost. Je ale také důležité poslouchat tělo a nepřetáhnout to, aby se předešlo zbytečným únavovým zraněním.

Přestože jsem od dětství diabetik, moje strava vypadá v podstatě úplně normálně. Nedržím žádné speciální diety, ale taky nesežeru dort na posezení. Prostě všeho s mírou. A snažím se dbát na dostatečné množství proteinů, vitamínů a minerálů. Vybírám si taky kvalitní předtréninkové a potréninkové suplementy, které pomáhají v regeneraci.

Jaké vybavení a techniku používáte, abyste dosáhli co nejlepších výsledků?

Andrea: Co se týče vybavení mám tréninkovou a závodní koloběžku. Tréninková je těžší, s méně kvalitními koly, aby byl trénink náročnější. Na závodech jezdím na koloběžce značky Traczer s karbonovými koly, s váhou okolo 4,7 kg. Jiné vybavení a techniku moc neřeším. Samozřejmě aerodynamické oblečení a dobrá obuv jsou základem každého závodníka.

Roman: Jak se říká těžko na cvičišti, lehko na bojišti. Při silovém tréninku používám tréninkové doplňky, jako závaží nebo masku. A hlavně trénuju na koloběžce, která váží 8,5kg. Zatímco moje závodní má necelou polovinu, přesně 3,9kg. Možná se to takto na papíře nezdá moc, ale zejména kopci je znát každé deko.

Jaké koloběžky preferujete, jaké jsou nejnovější technologie a jak důležitá je pro vás volba správného vybavení?

Andrea: Já osobně mám koloběžku vyrobenou z leteckého hliníku. Někteří závodníci jezdí na karbonových koloběžkách, které jsou vyrobené podle nejnovějších technologií. Koloběžek a materiálů je celá řada. Volba správného vybavení je velmi důležitá, každý gram je samozřejmě znát. Také kvalita kol je velmi znatelná a rozdíly jsou velké.

Roman: Preference záleží na účelu, ke kterému koloběžku mám. Mám jich několik. Pokud se bavíme o tréninkových, je vyšší hmotnosti spíše výhodou. Co se týče koloběžek závodních, je jasnou volbou co nejlehčí a nejtužší. Aktuálně závodím na karbonové PG koloběžce, která mi byla na míru zhotovená v Holandsku. Takovou koloběžku už si člověk hýčká a bolí ho každý její šrám. Ta moje má například svůj vlastní spacák na uskladnění a převozy a samozřejmě nehrozí, že by byla s ostatními v garáži. Je pěkně doma v rohu obýváku. Asi je jasné, jak jsou z toho všichni nadšení 😊

Na trhu se nicméně objevují stále nové zajímavé kusy, jak z karbonu, tak hliníku. Takže uvidíme, jak se budou moje preference vyvíjet dále.

Jak vnímáte rozvoj a popularitu koloběžkového závodění ve světě a v České republice?

Andrea: Když jsem začínala před těmi 12 lety závodit zdálo se mi, že popularita v závodním světě byla větší. Bylo především více dětských závodníků. V minulém roce popularita malinko klesla, ale od letošního roku mi přijde, že se koloběh opět rozvíjí a dostává se do podvědomí i širší veřejnosti. Ve světě byli vždycky známí, a drželi světovou příčku především Holanďané, nyní jsme to my. Koloběh je však všude ve světě, vždycky se nečekaně objeví někdo nové národnosti.

Roman: Koloběh je vedle cyklistiky spíše takovou Popelkou, ale jeho popularita stále roste. V Česku i celosvětově. A výsledky posledního Mistrovství světa v Estonsku ukazují, že přestože jsme malá země, máme k tomuto sportu opravdu hodně co říct.

Jaký je váš názor na budoucnost tohoto sportu a co by podle vás mohlo přispět k jeho větší popularitě?

Andrea: Budoucnost je vždycky nejistá, ale myslím si, že má koloběh hodně dobře nakročeno, chce to jen více propagace, sponzorů a závodníků 😊.

Roman: Sen každého sportovce, ať už je jeho sport jakýkoliv, je olympiáda. Zařazení mezi olympijské sporty by popularitu koloběhu určitě zvýšilo. Letos se poprvé závodí na OH ve skateboardingu nebo v breakdance. Tak proč by příště nemohl být na řadě koloběh.

A budoucnost je v dětech. Je potřeba udržovat si mladou členskou základnu a vychovávat děti k lásce ke sportu, týmovému duchu a fairplay.

Co byste poradili začínajícím závodníkům, kteří by chtěli dosáhnout profesionální úrovně?

Andrea: Nevzdávejte to a pojďte do toho! Každý má šanci být nejlepší.

Roman: Dřít na sobě. Rozhodně se nevzdávat po prvních neúspěších a dopřát si čas objevit krásu tohoto sportu. Vstát po každém pádu, omést kamínky z odřenin, trénovat dál a dřít na sobě. A pokud jsem to ještě nezmínil, tak dřít 😊 Ale to je vlastně univerzální pravidlo, které platí v každém sportu a vlastně i v životě. 

Jaké tipy a rady byste dali těm, kdo se chtějí stát úspěšnými v koloběžkovém závodění?

Andrea: Pořiďte si hlavně dobrou koloběžku a nešetřete. Přidejte se do některého z klubů, a hlavně jezděte s láskou.

Roman: Je potřeba mít jasný cíl a směr. Jen chtít nestačí. Musíte pro to i něco udělat. Na začátku je dobré spolknout hrdost a nechat si radit a vést. Poslouchat zkušenější, odkoukávat styl, vzít si z něj to nejlepší a zároveň vyšlapat vlastní cestičku. Občas musíte zatnout zuby a dolovat tu motivaci hlouběji než obvykle. Ale pokud ji najdete, vyhráli jste. Nad sebou samým. A to je často to nejtěžší. Pak už stačí drobnost – makat a makat 😊

A nikdy, nikdy neztrácejte pokoru. To, že vyhráváte teď ještě neznamená, že vyhrajete i další závod, další rok. Jakmile ztratíte pokoru a jste si moc jistí svým výkonem, paradoxně vás to jen oslabuje.

Jak se vám líbí ČP v koloběhu na Velké ceně Hradce Králové?

Andrea: Závod v Hradci mám nejraději a vždycky se sem moc těším. Je tu vždycky skvělá atmosféra, spousta diváků, a hlavně je závod spojen s cyklistickými závody, což má pro mě velkou váhu, protože kromě koloběžky miluju také kolo.

Roman: Velká cena Hradce králové je jeden z mých nejoblíbenějších závodů. Miluju tu atmosféru, tu specifickou trať, a to divácké zázemí. Je to vynikající závod, na který se vždy těším.

Velká cena Hradce Králové 2024